Kynologické závody Štípa 20. června 2010
20. 6. 2010
Kynologických závodů už jsem se účastnila, ale jeden rok jsem musela vynechat (kvůli důležité akci), a tak jsem byla ráda, že si na mě letos holky zase vzpomněly a požádaly mě, jestli bych jim tam dělala rozhodčí. Přihlásila jsem tedy Muffyho do všeho, kam to šlo - a doufala, že mu zdraví vydrží. Jelikož jsem přihlásila i Bodieho, původní domluva zněla, že s Muffym bude závodit Pavlík. Ten ovšem nakonec ztratil odvahu, protože by startoval všude v nejvyšších kategoriích a mohl by to Muffymu kazit, takže to nakonec zbylo na mně... a já jsem se začala těšit, jak si zase s Muffym zazávodím, protože jsme celkem hezky sehraný tým. Taky jsem se modlila, aby nebylo moc vedro, což se mi skutečně povedlo - pršelo. Takže nejdřív jsem si odposuzovala poslušnost začátečníků a pak už jsem se mohla vrhnout na závodění.
V poslušnosti zkouškařů se na Muffym projevilo počasí. Renča nás šetřila, ovladatelnost nám zkrátila a na odložení nechala Muffyho ležet taky jen chviličku, ale přesto jsme ztratili víc bodů, než by mi bylo milo. Ono taky zkuste čtrnáctiletého psa po mrtvici a se špatnýma zádama a nohama naučit plížení tak, abyste dostali aspoň nějaké body, že? Ale i přesto jsme neskončili hůř než v polovině startovní listiny, což je na Muffyho stav pořád výkon. Potom přišlo na řadu agility veteránů. Zdeňa postavil jeden parkur, který běhali pokročilí i veteráni. Anetka se mě naštěstí před startem openu zeptala, jestli nechci překážky úplně shodit, na což jsem s nadšením přistoupila. Poslední dobou má Muffy problém skákat i smallíky, takže jsem mu chtěla běh ulehčit. Přesto měl problém vymotat se z látkového tunelu, slalom byl neskutečně pomalý, potom se mu nechtělo vyběhnout na kladinu, do kruhu jsem ho posílala na třikrát, než se rozhodl skočit, a na áčko jsem mu musela pomoct... Najednou jsem si asi uvědomila, že je starý. Jak se ukázalo, dopomoc mi odpustili, a tak byl Muffy jediný veterán, který parkur doběhl (jestli se té rychlé chůzi dá říkat běh). Potom přišel na řadu jumping, kde Muffy zpomalil ještě víc, ale aspoň už tam nebyly ty nepříjemné zónovky. Jako jediný veterán teda zvládnul oba běhy a tím pádem v součtu vyhrál! Ve čtrnácti letech?! Tož tak. Pak jsme měli chvilku času, než přišel na řadu na výstavě, tak jsem honem nastoupila do předkola senior handlingu. Musím se přiznat, že jsem velmi vypočítavě a sobecky Pavlíkovi, který s handlingem nemá zkušenosti, vrazila Bodieho, který taky s handlingem nemá zkušenosti... a sama jsem si nechala Hušenku, který stojí v postoji bez hnutí. Chtěla jsem vyhrát... A taky že se nám podařilo probojovat přes semifinále až do finále, kde jsme skončili třetí. Se čtrnáctiletým psem... Ale Simoně tu osmičku nezapomenu! No a nakonec se Muffy vystavil i ve třídě veteránů s PP u Denisky, kde byl sám.
Posudek: typický představ. plemene ve výb. kondici, dobrý formát, dobré úhlení končetin, dobrá srst, V předvedení, V hlava Ocenění: 1. místo
Abych to shrnula, tohle byly nejspíš Muffyho poslední závody. Asi. Možná. Noo... uvidíme, jak mu bude příští rok ;-)
V poslušnosti zkouškařů se na Muffym projevilo počasí. Renča nás šetřila, ovladatelnost nám zkrátila a na odložení nechala Muffyho ležet taky jen chviličku, ale přesto jsme ztratili víc bodů, než by mi bylo milo. Ono taky zkuste čtrnáctiletého psa po mrtvici a se špatnýma zádama a nohama naučit plížení tak, abyste dostali aspoň nějaké body, že? Ale i přesto jsme neskončili hůř než v polovině startovní listiny, což je na Muffyho stav pořád výkon. Potom přišlo na řadu agility veteránů. Zdeňa postavil jeden parkur, který běhali pokročilí i veteráni. Anetka se mě naštěstí před startem openu zeptala, jestli nechci překážky úplně shodit, na což jsem s nadšením přistoupila. Poslední dobou má Muffy problém skákat i smallíky, takže jsem mu chtěla běh ulehčit. Přesto měl problém vymotat se z látkového tunelu, slalom byl neskutečně pomalý, potom se mu nechtělo vyběhnout na kladinu, do kruhu jsem ho posílala na třikrát, než se rozhodl skočit, a na áčko jsem mu musela pomoct... Najednou jsem si asi uvědomila, že je starý. Jak se ukázalo, dopomoc mi odpustili, a tak byl Muffy jediný veterán, který parkur doběhl (jestli se té rychlé chůzi dá říkat běh). Potom přišel na řadu jumping, kde Muffy zpomalil ještě víc, ale aspoň už tam nebyly ty nepříjemné zónovky. Jako jediný veterán teda zvládnul oba běhy a tím pádem v součtu vyhrál! Ve čtrnácti letech?! Tož tak. Pak jsme měli chvilku času, než přišel na řadu na výstavě, tak jsem honem nastoupila do předkola senior handlingu. Musím se přiznat, že jsem velmi vypočítavě a sobecky Pavlíkovi, který s handlingem nemá zkušenosti, vrazila Bodieho, který taky s handlingem nemá zkušenosti... a sama jsem si nechala Hušenku, který stojí v postoji bez hnutí. Chtěla jsem vyhrát... A taky že se nám podařilo probojovat přes semifinále až do finále, kde jsme skončili třetí. Se čtrnáctiletým psem... Ale Simoně tu osmičku nezapomenu! No a nakonec se Muffy vystavil i ve třídě veteránů s PP u Denisky, kde byl sám.
Posudek: typický představ. plemene ve výb. kondici, dobrý formát, dobré úhlení končetin, dobrá srst, V předvedení, V hlava Ocenění: 1. místo
Abych to shrnula, tohle byly nejspíš Muffyho poslední závody. Asi. Možná. Noo... uvidíme, jak mu bude příští rok ;-)